Medvedík čistotný / Mýval / Procyon lotor

[noro]

Má niekto skúsenosti s týmto zvieratkom? poznáte niekoho kto ho chová?

[smith]

vyskytuje sa aj u nás v prírode kde je považovaný za škodcu a poľovníci ho ako nepôvodný - invázny druh strieľajú, vraj pácha veľa škôd na hniezdiskách vtáctva (podobne ako Psík medvedíkovitý - Nyctereutes procyonoides)...

u nás ho asi nikto nechová, ale videl som chovateľov na burze exotických zvierat v Poľsku, treba skúsiť hľadať na poľských stránkach chovateľov, prípadne keď budem mať trochu viac času tak skúsim nájsť nejaké linky

[alf3]

možno niekoho zaujme:

Privandrovalec
zdroj: http://polovnictvo.pluska.sk/polovnictv ... valec.html 06.07.2011, Poľovníctvo a rybárstvo

Európa si medvedíka čistotného adoptovala pre vzácnu kožušinu. Malý predátor zo Severnej Ameriky však unikol z farmových chovov a udomácnil sa aj v našej voľnej prírode.

Medvedík čistotný (Procyon lotor) dokázal osídliť všetky typy životného prostredia v Severnej Amerike, od rozsiah­lych lesov a morského pobrežia až po mestá. V Európe sa v minulosti nevyskytoval, až kým ho nedoviezli na chov do kožušinových fariem. Vo vojnových rokoch sa najmä z fariem v Nemecku dostal do voľnej prírody. V nej tento malý predátor postupne vytvoril voľne žijúce populácie a začal sa šíriť na východ.

Šikovné prsty
Medvedík čistotný sa vyskytuje v listnatých a zmiešaných lesoch so starými stromami, podrastom a možnosťami úkrytu. Uprednostňuje blízkosť vody. Žije väčšinou samotársky, pričom najčulejší je za súmraku a v noci. Dokáže sa prispôsobiť najrozmanitejším podmienkam prostredia a rôznym druhom potravy. V zime obmedzí svoju aktivitu, ale neukladá sa na zimný spánok. Pri hľadaní potra­vy mu významne pomáha hmat. Prednými labkami dôkladne ohmatáva všetky možné predmety. Má až prekvapivo šikovné prsty. Pri troche snahy dokáže kľučkou otvoriť domové dvere a sú známe prípady, keď si otvoril chladničku, aby si pochutil na jej obsahu. Hlavná zložka jeho potravy sú rastliny. Začiatkom jari a v lete však prehrabáva pôdu, hľadajúc larvy hmyzu, dážďovky a slimáky. V plytkej vode pátra po vodných slimákoch, kôrovcoch alebo žabách. Vyberá tiež vajcia z hniezd vtákov alebo chytá vtáčatá. No rýchlo sa pohybujúcu korisť nevie uloviť. V jeseni konzumuje najmä bukvice, žalude, rôzne bobule a poľné plodiny, čím si buduje tukové rezervy na zimu.

Umývanie potravy
V literatúre sa často píše, že medvedík čistot­ný si zámerne umýva potravu. Preto dostal aj prívlastok čistotný. Máčanie potravy vo vode však zrejme nemá veľa spoločné s jej umývaním. Medvedík takto medzi prstami skôr detekuje potravu nájdenú vo vode.

Identifikácia
Pre medvedíka čistotného je typická čierna maska na svetlejšej tvári a hustý, priečne čierno prúžkovaný chvost. Toto sú dôležité znaky, ktoré ho pomáhajú odlíšiť od zameniteľných druhov, akými sú jazvec lesný či psík medvedíkovitý. Podobne ako veľké medvede, aj on pri behu našľapuje na celú plochu chodidla. Dorastá do veľkosti líšky, ale pohybuje sa odlišne. Rád sa šplhá a napriek svojej hmotnosti šikov­ne lozí v korunách stromov.

Kožušina
Medvedík čistotný má jednu z najhodnotnejších kožušín spomedzi severoamerických voľne žijúcich zvierat. Preto ho ľudia stále vo veľkom lovia a chytajú do pascí. Boli časy, keď sa kožušiny medvedíkov čistotných v Amerike používali aj ako platidlo. V strednej Európe našiel medvedík voľnú pozíciu vo zvieracom svete a v pomerne krátkom čase sa tu udomácnil. Na Slovensku nepatrí medzi chránené živočíchy. Umožnený je jeho celoročný odstrel.

[smith]

link na web chovateľa v Poľsku: http://www.szop-pracz.eu
poľské chovateľské fórum o medvedíkovi čistotnom: http://szopy-pracze.pl

[alf3]

Mýval je čistotná a přítulná šelmička
zdroj: http://www.svet-bydleni.cz/bydleni-1/my ... micka.aspx 31. 08. 2006

Medvídek mýval je všežravá šelma původem ze Severní Ameriky. Zdomácněl však na celém světě, v oblasti mírného pásma je chován pro radost a obveselení chovatele.

Mývaly po odstavení i během chovu vydatně krmíme, poněvadž rychle rostou a jsou velmi žraví. Zpočátku podáváme bílkovinná krmiva, od září zvyšujeme podíl glycidových krmiv, která později téměř úplně převládnou. Skladba rostlinné potravy je rozmanitá: od kukuřičného šrotu a ovesných vloček přes brambory až po listovou zeleninu, padaná jablka i plody peckovin – švestky, třešně, slívy. Mývalové nepohrdnou ani sušenými plody. Živočišné krmivo podáváme v podobě pokrájeného syrového masa smíchaného s kukuřičným šrotem. Druh masa není důležitý (hovězí, netučné vepřové, králičí, zvěřina), vyvarujeme se však masa drůbežího, které není pro mývalí zažívací trakt přirozenou potravou. Vzhledem k cenové dostupnosti můžeme zkrmovat „psí“ maso, které je dostupné v prodejnách s chovatelskými potřebami. Stravu doplníme přídavkem rybího tuku, kvasnic a obilných klíčků.

Mládě medvídka mývala se dá sehnat přes inzerát. Jeho cena není zanedbatelná, pohybuje se řádově v několika tisících korun

Bez ruské trojky (2 ženy a 1 muž) se nerozmnoží

Mývalové jsou známí svou čistotností. Je třeba umístit je ve výběhu s vodní nádržkou nebo tekoucím vodním zdrojem, aby mohli uspokojit přirozenou potřebu – omývat všechny předměty i potravu. Do výběhu jim postavíme budku, která je důležitá hlavně pro mývalí samice, protože si v budce dělají hnízdo pro mláďata. Mývalové pohlavně dospívají ve 12 měsících a říje u samců trvá tři dny. K páření dochází koncem února až začátkem března. Páry však musíme sestavit již na podzim, přesněji řečeno, poskládat trio ze dvou samic a jednoho samce, kteří spolu přezimují. Po spáření umístíme každou samici zvlášť do samostatné klece. Samice je březí 62 dnů a vrhne zpravidla od 1 do 5 mláďat, která se rodí slepá. Svá mláďata kojí, odstaví je po osmi týdnech.

Mývalí miminka jsou ještě slepá. Rostou však jako z vody; v roce je sameček dlouhý skoro metr a může vážit až deset kilogramů

Dobrou noc!

Mývalové přijímají potravu do konce listopadu, kdy se v budnících ukládají k zimnímu spánku. Zpočátku zimní spánek několikrát přeruší, jsou však velmi nepohybliví a potravu již odmítají. Pevným spánkem usínají až do ledna, kdy opět nabývají plné čilosti.

[lienka]

Z netu:

Medvedík čistotný - všežravec, vo väčšine prípadov sa dá úplne skrotiť, potom chodí na prechádzky na vodidle ako psík, alebo aj na pleci. Rozhodne sa neodporúča do bytu, je to klasický milý hravý demolátor, navyše jeho výkaly poriadne páchnu. Potrebuje väčšiu voliéru.

[alf3]

Mýval vypadá roztomile, ale je pěkný prevít. Přemnožuje se i v Česku
zdroj: http://hobby.idnes.cz/myval-vypada-rozt ... zlicci_bma 12. června 2011

Loni myslivci zastřelili přes sto mývalů. Na pohled roztomilé zvíře je nebezpečné, nemá přirozeného nepřítele, likviduje původní faunu. Mýval je u nás cizincem, který se tu nepříjemně množí. Domácí mazlíček z něho nebude, i když vypadá jako rozkošný ťuňťa.

Za posledních dvacet let se mýval severní rozšířil na víc než sto míst po celém Česku, nejčastěji se s nimi lidé potkávají na jižní Moravě a na Šumavě. Náleží k takzvaně zavlečeným druhům – nepatří sem, ale máme je na krku. Jeho evropskou conquistu mají na svědomí Němci: už někdy kolem roku 1927 ho přivezli do Hesenska s úmyslem chovat mývaly na farmách kvůli kožešině. Vedle toho je ale i vypouštěli do volné přírody.

Ačkoliv se samice páří jenom jednou ročně a porodí průměrně tři až pět mláďat, mývalové se z Německa rychle šířili do okolních zemí a během desetiletí i k nám.

Proč ho v Česku nechceme

Protože je drzý, neodbytný a škodí. Sežere všechno, na co přijde. "Vybere jakékoliv hnízdo, které potká na zemi i na stromě," říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. A například mokřadní ptáci hnízdí proklatě nízko. "Vyluxuje každou žábu, když jde kolem rybníka, pustí se do škeblí, do raků." Je jen otázkou času, kdy se začne vyskytovat i na zahrádkách. "Zjistí, že u lidí se žije lépe. Objeví popelnice a ptačí budky na stromech," varuje Stýblo.

Mýval je, stejně jako mnoho jiných zvířat, oportunista: přizpůsobuje se okolnostem a využívá jejich výhod. A tak i u nás přijde brzy na to, co ve své domovině v Severní Americe už dávno ví: že chytit si kuře v ohrádce je snazší než honit veverky nebo myši. Že přehrabat popelnici vždycky znamená najít něco k snědku. Že komín a podkroví domů jsou báječná místa pro vybudování hnízda a v zahradách i na polích lidé skvěle servírují sladkou kukuřici, jahody, jablka, víno či zeleninu. Velkým lákadlem jsou i psí nebo kočičí granule na zápražích.

Zbavit se jich nejspíš nedokážeme

Kolik mývalů v Česku přesně žije, se nedá dopočítat. I proto, že mýval je noční zvíře. Daří se mu dobře, nemá v Česku přirozené nepřátele a nekosí ho ani nemoci. Jediný způsob, jak se mývalů zbavit, je vystřílet je. Petr Stýblo je však skeptický, podle něho myslivci nejsou schopni ubránit se divočákům, kteří teď páchají největší škody, natož mývalům. "Nenechá se zastřelit, je moc chytrý," podotýká.

I když mýval přes den spí někde v korunách stromů, myslivci zastřelili podle slov Martina Žižky, vrchního ředitele sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010 celkem 154 mývalů. Údaje za minulý rok ještě nejsou k dispozici, právě se shromažďují a sčítají.

"Nezbude, než se s ním smířit," domnívá se Petr Stýblo. "Dopadne to jako s norkem: všem vadí, ale už ovládl všechny biotopy ve středních Čechách. Nedá se s tím nic dělat. Náklady na jejich vymýcení z našeho prostředí by byly příliš vysoké."

Škoda, protože možná by ještě byl čas tohoto cizince zastavit. "Mýval severní je u nás v počáteční fázi populační expanze," říká odborník ze Zoologického oddělení Národního muzea v Praze Miloš Anděra.

I podle zákona je nežádoucí

Mýval severní není na našem území předmětem zvláštní ochrany a v myslivecké legislativě je veden jako zavlečený, v přírodě nežádoucí druh, který lze usmrcovat. Odstřel je umožněn pouze myslivecké stráži. Není zahrnut ani v evropské ochranářské legislativě.

Mýval klame tělem

Na první pohled je roztomilý: podsaditý, 23 až 30 centimetrů vysoký, 40 až 60 dlouhý, se čtvrtmetrovým huňatým ocasem zdobeným obvykle pěti nebo šesti tmavými kroužky.

Na předních tlapách má neuvěřitelně dlouhé, obratné a mimořádně citlivé prsty s miliony smyslových buněk pod každým z nich. Jeho mozek se vyvinul tak, aby vyhodnocoval dotekové podněty přenášené z prstů. To například vysvětluje, proč mývalové (třeba v zoo) vypadají jakoby "mimo": nezískávají důležité informace očima jako člověk, ale hmatem. Druhým životně důležitým smyslem je pochopitelně čich. Chtěli jsme mývala vyzkoušet a zahrabali jsme do země vajíčko. Našel ho hbitě a bez problémů.

Černá maska přes obličej s kruhy kolem očí vypadá jako maškarní škraboška a přispívá k tomu, že se lidé nad mývalem rozplývají. Podat prst však znamená dočkat se sežrání celé ruky. Mýval je dotěrný a neodbytný. Jednou mu hodíte pamlsek a už se ho nezbavíte. Stále se vrací na místo, kde lehce našel nebo dostal něco k jídlu a dokáže svůj příděl tvrdě vymáhat. Dostane-li se do domu, udělá z něho při hledání jídla kůlničku na dříví.

"Na území Česka byl viděn v zalesněných horských oblastech i v kulturní krajině nížin a pahorkatin," říká Anděra. "Pohybuje se v okolí rybníků, například v rákosinách, na březích řek, potoků, zatopených štěrkoven apod. Chytli ho už i na půdě rodinného domu."

Američané dobře vědí, co je zač

I v jejich domovině mají mývalů plné zuby, stávají se problematickým a nežádoucím zvířetem nejen ve městech. Američtí farmáři je už počátkem 20. století málem vystříleli k vyhynutí. Nemohli se smířit s tím, jak jim devastovali úrodu: mývalové párkrát kousnou do kukuřice a jdou na jinou. Tímhle systémem rychle zničí celé pole.

Lidé ve městech se s nimi mohou jakž takž vypořádat jedině když dodržují určitá pravidla: žádné igelitky s odpadky přes noc na zápraží, žádné otevřené zdroje vody, zrušit všechny potenciální úkryty, pevně zavřít popelnice a zajistit je proti převrácení, žádné stromy těsně u domu a větve zasahující nad střechu, kryt na komínu, pořádně zavřít dveře, dvířka i okenice.

Je to gauner

S mývalem jsem se potkala tváří v tvář několikrát. Třeba v městském parku ve Vancouveru mi chtěl ukrást svačinu. Zahnala jsem ho. V kempu na jihozápadní Floridě mi sežral večeři – a vůbec mu nevadilo, že to bylo dost pálivé chilli. A v Texasu to vypadalo, že si pro slupku od salámu sáhne až do ohně. Že jsme tam seděli také? To mu vůbec nevadilo.

Navzdory tomu, že mýval je vůči lidským obydlím destrukční element, najdou se pošetilci, kteří chtějí, aby bydlel na jejich dvorku. Nebo dokonce touží mít mývala jako domácího mazlíčka. Jenomže s rozšířením mývalů ve městě se pojí nemoci.

Epidemioložka Laura Hungerfordová z Veterinárního vzdělávacího centra při univerzitě v Nebrasce upozorňuje na výzkum, který se uskutečnil v roce 2001 ve městech a zalesněných chráněných oblastech a parcích v Illinois: u poloviny mývalů odhalil leptospirózu, která se přenáší na lidi i na psy. Velké procento mývalů bylo infikovaných také psinkou. Přenášejí i škrkavky a vzteklinu. Mývalí vzteklina je extrémně nakažlivá, šíří se velice rychle a ve městech ohrožuje psy.

Tak takovýto dáreček se nám tu množí. "Další šíření mývala a vznik trvalé populace není v našich podmínkách žádoucí," říká jednoznačně Miloš Anděra. "Mimo jiné i pro nevyjasněné mezidruhové vztahy a možné dopady na původní faunu – ohrožení hnízdišť vodních a mokřadních ptáků, populaci původních druhů raků a podobně."

Účinnou regulaci mývalů podle Anděry znemožňuje nedořešené postavení druhu v myslivecké legislativě, podle které je k jeho lovu oprávněna pouze myslivecká stráž..